Pročištění hlavy na samotě u lesa

Tohle jsem udělala asi prvně v životě. Dala jsem sbohem v redakci, vypla jsem si služební telefon a už ve čtvrtek večer jsem odjela na chatu, kterou máme na Orlíku. Hluboko v lesích, daleko od civilizace, nedohledně od techniky a moderních vymožeností. Byla jsem z toho nervózní jako sáňky v létě. Sázela jsem alespoň na to, že kdyby cokoli, můj internet v mobilu a samotný mobil mě zachrání. Ale ouha...

Mobil samozřejmě neměl signál, natož abych se pak mohla připojit k internetu. Navíc jsem byla na chatu dovezena, takže bez auta. Hmm... To bude ale napínavý víkend, říkala jsem si v pátek ráno. Ale co, zašla jsem se podívat na krásně brčálově zelenou přehradu, nanosila jsem dříví a připravila jídlo k obědu. Na Facebook nebo e-mail jsem si ani nevzdechla.

Na chatě dva metry od lesa řeší člověk jiné věci. Jestli je ta voda, co pije, opravdu pitná, jestli vám tenhle had neublíží, jak vymést pavouky z rohů a kde sehnat dost dříví na celovečerní oheň. Jak nejlíp připravit v provizorních podmínkách grilovačku, jestli budeme mít dostatek jídla a taky jak se v neděli dostaneme domů.

Nakonec to byl naprosto kouzelný víkend, kdy jsem vypla jako nikdy. Baterky mám nabité minimálně do konce léta a hlavu vyčištěnou od všech trablů. Navíc jsem si oddechla i od všelijaké nezdravé stravy, jedla jsem celý víkend jen ovoce a zeleninu a vynechala jsem alkohol.

A druhé navíc, strávila jsem příjemný víkend s přítelem (ten alkohol je jeho!), který, jak už teď vím, nás dokáže zabezpečit i v divočině (rozumějte netopýry, sršně a klíšťata) :) A co bylo nejlepší na celém víkendu? Brambory pečené v ohni!

A jak odpočíváte vy? :)