úterý 17. května 2016

Copak se dá láska vysvětlit?

"Prosím tě, můžeš mi říct, co na tom klukovi vidíš?" Tuhle větu jsem slýchala v pubertě od své maminky neustále. No jasně, kluk s kytarou, čírem a odřenými kalhoty se rodičům ne vždy jeví jako ideální partner pro život jejich jediné dcery a je pro ně nemyslitelné přizvat ho do rodiny jakožto budoucího tatínka svých vnoučátek... Ale pohled na věc se zkrátka liší. A pohled na lásku? Tak ten tuplem!

Zdroj obrázku.

"Co na něm vidím, co na něm vidím... Prostě ho miluju, ne?" Univerzální, jasná a stručná odpověď, na kterou neexistuje argument. Protože kdo dokáže vysvětlit lásku? Kdo ji dokáže rozumně obhájit? Pochopit? Láska lze akorát prožívat a potom ještě tolerovat. Toť vše, má milá maminko a všichni další pochybovači o mém vyhraněném vkusu na kluky. (smích)

Jadiná možná otázka může nakonec ještě přece jen vyvstanout. A to snad je ta, jak poznáte, že ho milujete?

No, nevím jak vy, ale určitě znáte ten pocit, kdy se vám z NĚJ zatočí hlava, sotva ho spatříte. Když jdete po ulici a vidíte někoho JEMU podobného, ihned vás píchne pod žebry. To, jak vám poskočí srdce radostí, když vás obejme. Políbí. Podívá se na vás tím SVÝM okouzlujícím pohledem a vy víte, že jste jediná na světě. A hlavně netoužíte po ničem jiném, než aby to takhle zůstalo napořád...

A na to by mi zase oponovala moje maminka... Láska se přece pozná podle toho, že spolu dva dokáží sdílet své zájmy, radosti i starosti, řešit spolu problémy a projít veškerými méně či více těžkými životními situacemi... Možná...

Jenže já jsem nenapravitelná romantička a jinak to už snad ani neumím. Jen když cítím motýlky v břiše, mám hlavu v oblacích, na tváři připitomělý úsměv a srdce naplněné láskou, jen tak umím být opravdu šťastná :)

S láskou... <3 


Žádné komentáře:

Okomentovat

Všem děkuji za milé a podnětné komentáře, moc si jich vážím a dělají mi radost! :)