O mně

neděle 13. listopadu 2016

Tebe miluju, ale sebe miluju víc

Je vám tahle hláška povědomá? Ano, správně jste poznali, že jde o soud oblíbené Samanthy z populárního seriálu Sex ve městě. Ne že bych na jejím moudru postavila celou svou filozofii, ale něco na tom bude. Možná jsem se nechala trochu inspirovat a vytvořila si vlastní moudra...



Pamatujete, jak jsem vám posledně psala o svých problémech a o tom, že všechno souvisí se vším? A předně o tom, že jsem se rozhodla pro velkou změnu? Kromě toho, že jsem změnila práci, způsob stravování a začala jsem víc poslouchat své tělo (nebo se o to alespoň víc snažím), změnila jsem ještě jednu důležitou věc. Vlastně tu nejdůležitější.


Změnila jsem přístup sama k sobě. 

Ptáte se jak? Chce se mi říct jednoduše, ale ono to vlastně ve výsledku bylo to nejtěžší. Nicméně řeknu to jednoduše - začala jsem se mít víc ráda. Možná jsem vlastně prostě jen začala mít se ráda. A to o trošičku víc než všechny ostatní. Myslíte, že je to sobecké? Ne, ne, ne, je to vlastně to nejméně sobecké, co kdo může udělat nejen pro sebe, ale i pro své okolí. Je totiž pravda pravdoucí, že pokud nemáte dostatečně rádi sami sebe, nemůžete pořádně dávat lásku, radost, štěstí a spokojenost ani dalším lidem okolo vás. Protože v sobě prostě žádnou lásku nemáte. Čím víc se máte rádi, tím víc můžete lásky rozdávat. Nevěříte?

Je to podobné mému dalšímu oblíbenému moudru: Kdyby se každý na světě staral sám o sebe, bylo by o všechny na světě postaráno! 

Jen tehdy, kdy sami víte, co se sebou, jste si sebou jistí, máte srovnaný život, jste sami se sebou spokojení a vážíte si sami sebe, až tehdy dokážete stejně tak jednat i s někým dalším. Potom nejen že mezi ostatními šíříte pohodu, klid a lásku, ale máte i čistější hlavu na to, abyste jim dobře poradili, pomohli s problémy a přitom se nenechali jejich potížemi pohltit.

Ve chvíli, kdy jste sami se sebou srovnaní, dokážete mnohem líp fungovat nejen sami, ale i ve vztahu. Není to tak, že pokud milujete sami sebe, nemáte už místo pro druhé. Naopak. Místa v srdci máte dostatek, jste ale zároveň schopni dát tomu druhému jeho vlastní prostor, svobodu, ale následně ho nechat se vrátit do vaší otevřené náruče.

Konečně jsem přišla na to, proč jsem v minulosti byla žárlivá, protivná, náladová, zdeptaná holka, která se neustále dožadovala něčí náklonnosti, pozornosti, lásky... Protože ji neuměla dát sama sobě a byla tím pádem sama sebou nejistá. To se všechno změnilo a neuvěříte, jak lehce se mi teď chodí po světě a proplouvá ve vztazích. Nejen partnerských, ale i pracovních, rodinných (skvěle teď vycházím s mamkou), kamarádských (dokážu mít i holky kamarádky, nežárlím na ně, zbožňuju je), dokonce i v interakci s úplně cizími lidmi.


Ptáte se, jak se tohle dá udělat? Jak najdete sami sebe 

a začnete mít toho malého človíčka v sobě fakt rádi? 

U mě to bylo tím, že jsem začala dělat práci, která mě opravdu baví, naplňuje a já vidím výsledky. Bylo to i tím, že jsem postupně dokázala posouvat nejen sebe, ale i další lidi. Malé úspěchy, velké kroky pro mě samotnou. Bylo to také tím, že jsem se obklopila těmi správnými lidmi, kteří mi dokázali předat pozitivní energii. Přečetla jsem si několik motivačních knížek a také jsem svůj volný čas začala věnovat víc sobě a svým koníčkům než čekání na někoho jiného.

No a nakonec, kromě toho, že musíte pracovat na sobě a naučit se mít se rádi, respektovat se a poslouchat své tělo, srdce, duši i mozek, je pak stejně důležité se podle toho, co slyšíte, zachovat. Co mi pomohlo sakra hodně byl další krok - zbavit se lidí, kteří mě vysávali. Nic ve zlém, ba naopak. Když kolem sebe máte člověka, do kterého investujete tolik energie, kolik jen máte, snažíte se s ním vyjít, dávat mu všechnu svou lásku, ale on to absolutně neakceptuje, chce víc nebo vás úplně odmítá, musíte jít. Ne, jinak. Musíte jeho nechat jít. Uleví se vám, ale i tomu člověku, protože mu vlastně dáte prostor k tomu, aby si našel někoho jiného, s kým mu bude líp, zbavíte jeho i sebe dalších planých nadějí a bude líp vám všem.

Od jisté doby razím teorii (a následnou praxi) 3x a dost. 

Ano, dávám lidem tři šance, tři zklamání od jednoho stačí. Potom se musíme rozloučit. A je jedno, jestli jde o to, že je to kamarád a nelíbil se mi s ním společný večírek, jestli je to kolegyně v práci, která dělá podrazy anebo můj podřízený, který udělá 3x stejnou chybu, na kterou ho 3x upozorním. Na počtvrté už stejnou chybu neudělá. A já také ne. Opravdu to pomáhá.

Takže tolik pro tentokrát z mého psychologického okénka :) Třeba se v tom někdo najde a snad někomu i pomůžu... Jinak pro vás už chystám další článek, trošku víc do fyzična zase ;)

Tak hezký nedělní večer a mějte se rádi! <3





5 komentářů:

  1. Článek z psychologického okénka se mi moc líbil. Já se teda starám sama o sebe, což je výborný a Tvoje heslo razím úplně stejně. A ještě pracuju dost i na tom mít ráda sama sebe, protože vlastně se vším, co tady v článku píšeš souhlasím a myslím si, že když si člověk sám sebe fakt váží, potom už nemusí mít nějaký divný stavy, u mě teda problém hodně žárlivost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru, děkuju :)
      Mně na žárlivost pomohlo seznámit se osobně s "podezřelými" osobami a tím zjistit, že není čeho se bát :D A obecně mi pomohlo mít tak plný seznam aktivit, že prostě na něco takového není už čas. Je to ale hodně spojené i s tím, že jakmile jsem si začala věřit, začala jsem věřit i ostatním a blízkým lidem. Býval to můj obrovský problém...

      Vymazat
  2. Tvojr teorie je hodně poučná a určitě přínosná jako celý článek. Moc hezky napsanè :)

    MagicBeautyLife

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem neskutečně ráda, že se v poslední době začalo o sebelásce mluvit více než dříve :) Věřím, že to mnoha mladým dívkám může pomoci a odradit je to třeba od těchto úprav, které jsou sice někdy nevyhnutelné a někdy také člověka skutečně vylepší, na druhou stranu je nutné znát míru a nic se nemá přehánět.

    OdpovědětVymazat

Všem děkuji za milé a podnětné komentáře, moc si jich vážím a dělají mi radost! :)