A jak to všechno stíháš?

To je otázka, kterou mi pokládá pořád spousta lidí. Už několik let. A přitom mně osobně přijde bezpředmětná...
A včera přišla zase. Seděla jsem na schůzce ohledně jednoho byznysu a nějak jsme zabrousili na to, co všechno v práci, ale i mimo ni dělám. Moje vyprávění mělo jasnou odezvu: A jak to všechno stíháte? A já se jen usmála...

Stíhám. Protože všechno, co dělám, dělám ráda. Dělám to s nadšením a srdcem. A to, co opravdu nesnáším, je promarněný čas.

Co je asi nejdůležitější - miluju svojí práci. Chodím tam s nadšením, mám ráda náš kolektiv, rutina, která mě tam občas čeká, je pro mě jen potvrzením toho, že dělám svou práci dobře, a všechny nové výzvy přijímám s radostí a očekáváním. Když přistupujete ke své práci s otevřenou myslí, každý den vám může přinést zážitek. Překvapení. Radost. Zadostiučinění a dobrý pocit. Často říkám, že svou práci beru tak trochu jako zábavu a ne jako zaměstnání.

Skoro jsem teď chtěla napsat, že doufám, že to nebude číst moje šéfová :) Ale já vím, že bude. Čte spoustu mých článků a lajkuje moje fotky. A za práci, kterou udělám v officu, mě pak pochválí. A to je další důležitá věc - uznání. Uznání a ocenění, které mi pokaždé dodá další várku energie a síly jít dál a ještě chvíli pracovat, ještě trochu víc máknout, ještě o něco víc stihnout. A to nejen v práci od šéfový, ale i od klientů, od kolegů, kamarádů, rodiny...

Svůj volný čas trávím aktivně. Neumím nic nedělat a nerada se cítím nevyužita. Takže když nejsem v práci, píšu články, fotím, edituju texty nebo pomáhám dalším (svým) klientům se sociálními sítěmi a jinými médii. Ale opět to všechno beru spíš jako koníček než další práci navíc. Ráda pomáhám lidem, vlastně tak nějak potřebuju vidět za sebou kus odvedeného. Stejně tak samozřejmě stále někde lovím a nechávám se svými klienty i sociálními sítěmi inspirovat.

Když už si chci jó odpočinout, jedu za maminkou. Nebo ráda vyjedu někam po Evropě, jdu do kavárny (většinou zase psát, hihi), na čerstvý vzduch na procházku nebo se věnuju sebezkrášlování všemi kosmetickými serepetičkami, které dostávám na recenze. O kterých pak zase nadšeně píšu, takže je evidentní, že psaní stíhat prostě musím chtě, nechtě :) Což já ale pochopitelně chtě. Stejně tak mě baví vymýšlet zdravé recepty, tvořit je, fotit je a psát o nich (další z mých klientů). To je asi celé kouzlo a hlavní pointa - stíhám všechny svoje aktivity, protože prostě CHCI!

Samozřejmě se musím často vidět se svými nejlepšími kamarády, což opět beru jako nekonečný tok energie a inspirace. Co jsem se naučila za posledních pár let, a co je teda sakra dobrá věc - obklopovat se lidmi, kteří jsou pro mě samotnou přínosem. Pokud mě někdo dlouhodobě vysává, přestanu se s ním vídat. Se svými blízkými se musíme pozitivně nabíjet vzájemně.

Poslední dobou mi hodně času zabralo zařizování nového bytu, ale ten už je - jupíjajej - hotov, takže když opravdu nevím kudy kam a všechno na mě padá, jen si sednu na gauč, zabalím se do svý fluffy deky, zapálím si svíčku, udělám si čaj, pustím si muziku nebo Přátele a prostě dýchám. Vydechnu a zase se nadechnu. Strašně to pomáhá. Urovnám si priority, sepíšu si TO DO list a jedu zase dál. Další podstatná věc pro můj svět - mít místo, kde se cítím dobře. Kde se cítím dobře i sama a kde se dokážu alespoň na chvilku zastavit.

Takže jaký je můj recept na to, abych stíhala práci, koníčky, cestování, kamarády, rodinu, měla čas na sebe a ještě k tomu psala nebo editovala články jak pro sebe, tak pro několik svých klientů, abych stíhala vést externí redakci a psát firemní blog, starat se o firemní social, vymýšlet a připravovat zdravé recepty, zařizovat si byt, navíc válčit s histaminovou intolerancí a udržet si dobrou náladu a zdravou mysl?

Dělat to ráda, s nadšením a srdcem. A mít místečko, kam se můžu před vším kdykoli na chvilku schovat a nadechnout se. Všechno z toho se tak nějak stalo mou součástí a bez toho všeho bych byla vlastně nešťastná. Když si ze své práce a dalších nutných aktivit uděláte svého koníčka a součást svého života, zvládnete neuvěřitelné množství věcí.