pondělí 18. února 2019

Tak trochu (ne)šťastný Valentýn

Valentýn. To je panečku diskutovaný svátek. Někdo se bezhlavě vrhá do oslav, a dokud nedostane pugét, nebude mít odškrtnutou romantiku při držení rukou a za svitu svíček, tak se nevzdá. Jiní ho zase naprosto odsuzují, protože to přeci "není náš svátek" a nebudou slavit nějaké americké výmysly, a už vůbec nebudou někomu dávat lásku najevo napovel, že...


Kdo mě zná, tak ví, že já slavím všechno. Všechno a ráda. Vlastně si tak nějak denně hledám každou nicotnou maličkosti, která by se dala jakkoli oslavit. Takže pochopitelně mě nenechává 14. únor chladnou. S mým klukem jsme na tom v tomhle směru za jedno, takže jsme měli společné super plány na celý víkend včetně nějakého překvapení jeden pro druhého. Mělo to být zkrátka parádní a konečně jsme si měli udělat čas sami na sebe a neřešit nic a nikoho. Jenže...

To bych nebyla já, kdybych už v úterý nezačala chraptit a ve středu neulehla s nějakým hnusným zánětem v krku, horečkama a antibiotikama. A co hůř, bez hlasu. No prostě jsem úplně přestala mluvit. Jo, přítel si sice zavtipkoval, že to je ideální nastavení na parádní víkend, ale pak mě viděl a bylo i jemu jasný, že z našich plánů nebude nic.

Takže letošní Valentýn vypadal asi tak, že já jsem ležela, sotva jsem se pohnula a jen jsem kývala nebo kroutila hlavou. Muž mi udělal čaj, přikryl mě dekou, báječné růžové Prosecco, které mi koupil, přede mnou zase raději schoval, sedl si ke mně a vyprávěl, jak se přes týden měl. O víkednu vařil, myl nádobí, prostě se staral. Já byla pochopitelně akorát naštvaná, že jen ležím a nic se mnou není a že padly všechny naše plány. Ufucla jem se sama na sebe!


Ale pak, s další dávnou čaje, jsem si ale uvědomila tu pošetilost. A okamžitě jsem cítila nesmírnou vděčnost, že mám po boku někoho, komu je to všechno vlastně jedno. Usmrkaná, ukašlaná a zpocená jsem na konci víkendu zachraptěla, jak mě to naštvalo, že nám ten víkend nedopadl tak skvěle, jak jsme chtěli. Odpověď byla vcelku jasná: "Ale zlato, vždyť každej náš víkend je skvělej!"

A o tom to je. Občas vám sice krachnou parádní plány, nekonají se velká překvápka a nedojde na žádné omamné oslavy. Ale vem to čert, když máte vedle sebe někoho, kdo vám vymačká do čaje citron a ještě je za to rád. Protože tak jako tak jsme víkend strávili spolu. Udělali jsme si čas sami na sebe a neřešili jsme nic a nikoho. A byl to ten nejusmrkanější, nejukašlanější a nejroztomilejší Valentýn, jakej jsem kdy zažila :)


♥♥♥♥♥


2 komentáře:

  1. Já jsem letos taky valentýna proležela v posteli.. :D ale miláček to vyřešil vřelým čajem, čokoládou a filmíkem a užili jsme si to i tak :) A jak říkáš slavit se má vše, každá minuta s tím koho milujeme :-)

    The world of makeup

    OdpovědětVymazat
  2. Tenhle svátek zamilovaných jde úplně mimo mě. Ale jen z jednoho jediného důvodu, nemám ho s kým slavit :-D

    Nela z blogu Růžová rtěnka

    OdpovědětVymazat

Všem děkuji za milé a podnětné komentáře, moc si jich vážím a dělají mi radost! :)