Co mi dal měsíc v karanténě? 10 hezkých věcí!

Už je to víc než měsíc, co jsem v domácí karanténě kvůli koronaviru. Ne snad, že bych byla nemocná (ťuk, ťuk), ale však víte - nařízení vlády, předběžná opatření a moje práce v onlinu se nijak nevylučuje, takže si tu pěkně sedím ve svém pracovním koutku a přemýšlím, co všechno se za ten měsíc všeobecné hysterie, ale zároveň obrovského útlumu, událo. A co si z toho vzít...

Kafe a rouška - nejlepší kamarádi člověka

1) Budování vztahů

Je to zvláštní a zároveň hezké. Lidi se teď nesmějí moc vídat a navštěvovat, přesto jakoby se semkli a víc drželi spolu. Naštěstí máme Fejsbůky a videohovory, můžeme si díky neomezenému volání hodiny telefonovat nebo si sem tam napsat zprávu či si lajknout fotku na Instagramu. Tohle všechno je teď hlavní spojení se světem a ono to funguje. Já si teď volám s kamarády mnohem víc než dřív a mám pocit, že o dost víc spolu sdílíme. Nemluvě o tom, že když jste měsíc v karanténě s jedním člověkem, vznikne mezi vámi nějaké zvláštní pouto, kdy se snažíte vyjít tomu druhému maximálně vstříc - ať už je to v domluvě o tom, kdo bude zrovna sedět s prací u stolu a kdo na gauči, kdo bude mít poradu v devět a kdo v deset, abychom se nepřekřikovali, kdo zrovna dojde nakoupit anebo kde seženeme pro oba roušky a dezinfekci. Najednou je to takový intimnější :) 

2) Víc času pro sebe

Je to tak, když netrávím hodiny denně v MHD, můžu se věnovat víc sama sobě. I když už jsem měsíc zavřená ve 2kk, je pořád spousta možností, jak se odreagovat. V pondělí si dělám pravidelně nehty, po odpoledních mám víc času na své články a projekty, dokonce jsem se naučila odpočívat u filmů nebo seriálů, a když si je pustím, fakt na ně koukám, není to jen kulisa k další práci. Ou jé! 

3) Důkladné plánování práce 

Tím, že jsem pořád doma, tak mám tendenci sedět stále u počítače a něco si datlovat. Ale zároveň pak zapomínat, co je zrovna za den, takže třeba opominout online poradu. Takže jsem zase začala využívat svoje nástěnky, na které si píšu křídou a plánuju si každý den, kdy se co děje, jaké mám povinnosti a kdy mám co odbavit. Hezky jsem si rozložila práci, abych měla večer a víkend opravdu volný. 

4) Podpora

Ta vzájemná podora mě opravdu okouzlila. Nejen, že se podporujeme doma, ale doslova mě dojalo, když mé oblíbené kavárny začaly otvírat okýnka a "prosit" o pomoc. Za to, že jsem si u nich koupila kafe a koblihu, mi zase darovali roušku, kterou já neměla šanci v tu chvíli jinak získat. Je to jeden z mnoha příkladů, ale jsem strašně ráda, že ta vzájemná podpora tady je a funguje. Podporujeme se ale třeba i s mými prarodiči, kdy si voláme a klábosíme, aby nám (hlavně jim) utekla dlouhá chvíle. 

5) Co se v za karantény naučíš...

Byla to výzva, ale to já ráda. Zkusila jsem si péct svůj první chleba. Vypadal parádně, dobrej zas tak nebyl. Upekla jsem druhej, a ten byl skvělej! Poprvé jsem měla v ruce kvásek, který se snažím udržovat při životě, poprvé jsem dělala velikonoční linecký, zkouším nové recepty, sázím nové bylinky, vyrábím věci jako třeba velikonoční vajíčka jinak, než jsem byla zvyklá doposud. Je to super! 

6) Každodenní procházky 

Karanténa mi paradoxně dala pravidelné procházky venku. Aby mi doma úplně nehráblo, snažím se chodit aspoň na hoďku někam do parku. Nahodím řasy, roušku a mažu. Snažím se vyhýbat lidem a jen čerpat ze slunce, vzduchu a zpěvu ptáků novou energii. Kdo by to byl řekl, jak dobře mi to dělá :D 

7) Uklizeno

Jo, no. Takhle uklizeno a všechno srovnáno jsem už dlouho neměla. Dokonce jsem o víkendu i umyla okna a vyprala záclony, což fakt nedělám ráda. Ale jak se říká - pořádek ve věcech, pořádek v životě. A přesně tenhle čas teď beru právě jako příležitost oboje si důkladně srovnat. 

8) Zdravější já

Řekla jsem si, že čas, kdy mě neláká žádné posezení u pizzy nebo na dortíku, využiju pro své zdraví. Takže se snažím zdravě vařit, když peču, tak zdravě anebo to nezdravé moc nejím. Hlídám si taky pitný režim a skoro každý den vypiju 3 litry tekutin, což je super. Hodně jsem omezila alkohol a kafe. Pravidelně se starám o svoji bolavou ruku a jizvu. Prostě jsem na sebe hodnější. A je pravda, že se cítím moc dobře, a to i v téhle vypjaté situaci. 

9) Prostor na focení 

Nejde to nezmínit, ale výhodou toho, že jsem pořád doma, je to, že si můžu během dne vychytat to nejlepší světlo a odskočit si na půl hoďky něco nafotit. To je pro mě obrovská úleva, odměna, radost... V tomhle je home office k nezaplacení :) 

10) Vlastní sebereflexe 

No jo, člověk má víc času přemýšlet o sobě. A když chce, tak na sobě i pracovat. Já jsem třeba minulý týden dokončila koučovací kurz, který jsem v září začala. Jsem za tu zkušenost nesmírně vděčná. Nejen díky tomu a díky karanténě jsem si o sobě uvědomila spoustu důležitých věcí. Ale to už je úplně jiný příběh. 

Prostě jsem vám jen chtěla říct, že když chcete, jde to. A i když sedíte zavření doma a vyběhnete si maximálně jednou týdně pro kafe nebo pro chleba, dá se dělat spousta prospěšných věcí. Prospěšných pro sebe i pro druhé... Využijte ten "čas navíc" na něco užitečného. Budete se pak cítit opravdu dobře! A buďte zdraví! <3 

Tak co, jak "užíváte" karanténu vy? Dejte vědět :)