O mně

středa 6. srpna 2014

Můžou fungovat vztahy na dálku?

Minulý týden jsem seděla s kolegyněmi na obědě a mezi příbory padlo téma "Vztah na dálku". Z pěti holek ho 4 obhajovaly a tvrdily, jak by si to jinak ani neuměly představit. Jedna už takhle "chodí" s přítelem dva roky, jiná dokonce čtyři. Všechny mají další a další kamarádky, které tento druh vztahu praktikují a všechny jsou náramně spokojené. Jen jedna kolegyně, o něco starší než my, vztah na dálku zavrhovala. PO vlastní špatné zkušenosti. Já jsem zarytě mlčela...

Zdroj: deviantart.com
Mlčela jsem a přemýšlela jsem, jestli bych něčeho takového byla vůbec kdy schopná. Vidět se se svým chlapem jednou za dva měsíce na víkend? Co to je? Dá se to považovat vůbec ještě za vztah? Ano, Skype a další vymoženosti moderní doby vás k milovanému člověku umějí už slušně přiblížit a zprostředkovat vám v podstatě veškeré vjemy, po kterých člověk zatouží nebo o které se chce podělit, ale... Ale objetí blízké osoby vám ani ten největší plyšový medvěd prostě nenahradí. 

Nevím, jestli jsou dnešní mladé dámy už tak emancipované a nezávislé, že chlapa nepotřebují. Ano, když jsem při utření pusy ubrouskem utrousila, že si něco jako vztah na dálku neumím dlouhodobě představit, že bych asi bez chlapa tak dlouho být nemohla, byla jsem okamžitě označena za "závislou na chlapovi"! A hotovo, škatulka uzavřena. 

Nemyslím si, že by člověk, který má svou práci, své kamarády a své zájmy musel být závislý na druhé polovičce jen proto, že vedle něj chce večer usínat, ráno se probouzet, při úspěchu si s ním osobně plácnout a v těžkých chvílích se mu schoulit na pár vteřin pod křídlo. Naopak si myslím, že udržet takový vztah je mnohdy mnohem těžší, než mít vztah jednou za dva měsíce na víkend. Možná jen dnešní mladé nezávislé slečny neví, co to "mít vztah" doopravdy obnáší...

A co vy, milé dámy, jste pro vztah na dálku? :)

15 komentářů:

  1. Já bych takovej vztah nechtěla, podle mě to ani není pořádnej vztah. I když se vídám s přítelem jen o víkendu, mě osobně to přijde málo, natož kdybych chlapa viděla třeba i jen jednou za měsíc. Takovej vztah bych nechtěla.
    Beauty of pink

    OdpovědětSmazat
  2. Nechtěla bych ho, ale někdy to třeba nejde jinak a pokud chtějí být spolu..:)

    OdpovědětSmazat
  3. Já si to taky neumím představit, jsem s přítelem přes 4 roky a nejdéle jsem s ním nebyla cca 14 dní. Asi bych to ani za vztah nepovažovala.

    OdpovědětSmazat
  4. S bývalým přítelem jsme se viděli jednou za čtrnáct dní až měsíc a hlavně z toho důvodu je bývalý. Když někoho miluju, chci s ním žít (čímž nemyslím trávit spolu 24 hodin denně, ale přesně jak píšeš, chci s ním dílet radosti a strasti, chci s ním vstávat, povídat si u snídaně, vědět, že když budu potřebovat, obejme mě). Na dálku se dá s někým fungovat dočasně, ale ne to mít jako normu, to mi prostě nestačí a nevěřím, že někomu stačí čtyři roky fungovat na občasných schůzkách. To pro mě není láska, ale přátelství s benefitem nebo puberta, protože dospělý lidi dlážděj cestu k nějaký společný budoucnosti.

    OdpovědětSmazat
  5. Vztah na dálku si umím představit jen na přechodnou dobu. Momentálně mě to čeká na tři měsíce, možná na rok, ale zatím nad tím nepřemýšlím, ale připravujeme se na to. Říkáme si, co si vzájemně "ukradneme", k čemu se budeme po večerech tulit. Bude to těžké, ale pokud spolu máme být, tak to zvládneme.
    Dneska využívají lidé vztahy na dálku podle mě jen z pohodlnosti, prostě si užijí to pěkné a nemusí řešit problémy typu, kdo půjde s košem. Usnadňujeme si všechno, i vztahy, ale za jakou cenu? bára.kára blog

    OdpovědětSmazat
  6. S přítelem jsem byli ve vztahu na dálku (ČR-Irsko)po dobu 8 měsíců. Za tu dobu jsme se ani jednou osobně nesetkali. Jsem ráda, že nyní už spolu můžeme být každý den a nejsem si jistá, jestli bych další takové odloučení snesla. Občas se mi to však také chybí, protože vztah na dálku má v sobě něco velmi romantického, samozřejmě pokud je založen na lásce a důvěře. :)

    OdpovědětSmazat
  7. Já vztah na dálku prožívám už přes rok a půl ;) když člověk opravdu miluje, tak to jde..pokud ne, tak to vždycky končí rozchodem...přítel je Francouz a vidíme se 1x za měsíc, někdy 2x, ale alespoň týden. Můžu Vám říct, že to co spolu prožíváme za jeden ,,blbej" tejden, jsme on ani já předtím neprožili ve několika ročních vztazích. Jsme si tak vzácní, že se nehádáme a užíváme si každou minutu spolu...brzy se tam ale budu stěhovat a tak už to nebude ,,long distance relationship" a máš pravdu, pak to třeba začne být těžší, protože si už nebudeme tak vzácní. Ale věřím, že ne :)

    OdpovědětSmazat
  8. Napadá mě otázka - jak bys teda řešila, kdyby se tvůj přítel /nebo ty/ rozhodl třeba pracovně odjet? To bys to rovnou vzdala a rozešla se s ním? :) Ne, určitě ne. Taky bys to držela na dálku co to půjde, i přes smutek a stesk.

    Stejně tak kdybys nikoho neměla a pak bys potkala božskýho chlapa, kterej by tady třeba byl na měsíčný dovolený, ale pak by zas odjel domů, Taky bys to ani nezkusila? Kamarádka takhle potkala Izraelce a byli spolu 4 roky a do teď to považuje za nejkrásnější a nejsilnější vztah, co měla (a že jich neměla úplně málo).

    Vztahy na dálku jsou safra těžký, ale já bych je až tak neodsuzovala :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kamarádka takhle potkala taky muže z jiné země, ale potřebovala tu rok dostudovat, volali si a tak...jednou za půl roku dojel, pak se přestěhovala za ním, vzali se a ona zjistila, že ji celej ten rok podváděl... Fakt dobrej vztah. Za takový věci "určitě stojí za to" bojovat.

      Smazat
  9. Vztah na dalku (pet hodin autobusem) jsem mela sest let, z duvody studia v cizine. Zvladli jsme to a myslim, ze kdyz si clovek najde toho praveho (ja vim, ze tak ze zacatku vypada kazdy:), tak to za to stoji. Jestli bych do toho sla podruhy? Tak to nevim. Ted jsem par let vdana, manzela vidim kazdy den, na nervy si nelezem, kazdodenni blizkost si vychutnavam. Vsechno ma sva pro a proti, urcite bych se ale nevzdavala fungujiciho vztahu jen kvuli vzdalenosti, zdravi L.

    OdpovědětSmazat
  10. Tak mě s přítelem už to tak funguje 5 let a vidíme se 1x za měsíc a někdy i 1x za dva měsíce kvůli jeho práci. Tento rok už se k němu stěhuji. Koupil mi kuchyni do jeho bytu, udělal obývák jak jsem chtěla a ložnici také. Voláme si každý den na skype, nebo přes mobil a když nemůže volat tak píše alespoň sms. Na začátku jsme oba nevěřili, že to bude dlouhý vztah a dnes je to už 5 let.

    OdpovědětSmazat
  11. Proti vztahu na dálku nic nemám, ale sama s ním nemám zkušenost tak nemohu říct, jestli bych to zvládla :-)

    OdpovědětSmazat
  12. No nechci tomu říkat úplně dálka ( je to asi hodinová cesta) ale při prací a škole,taky není moc času na dojíždění,takže by se to možná dalo nazvat vztahem na dálku, Upřímně někdy mi to už leze krkem,jak jsem neustále sama a musím si hledat aktivity abych se vůbec nějak zabavila,ale vím, že lepšího v tuhle chvíli nenajdu a proto mi ty šťastné chvilky s ním dálka jen tak nepřekazí :)

    OdpovědětSmazat
  13. Vztah na dálku je podle mě pěkná blbost, vidět se jednou za dva měsíce? To by mě teda zajímalo jak se třeba řeší sex. A't mě nikdo netvrdí, že ten chlap (a nebo i ta holka) nikoho za ty dva měsíce nemají... Mají a nejspíš oba dva. Takže se vzájemně podvádí, to je teda fakt super. A pokud jsou starší, jak pak chtějí řešit život jako takový, co třeba děti?

    OdpovědětSmazat
  14. Podle mého názoru vztah na dálku na přechodnou dobu (pár měsíců) fungovat může. Pokud je tam předtím daný zdravý základ fungujícího vztahu, lze přežít několik měsíců bez sebe a poté se vrátit zpět do stejného stadia a stejnými city. Ovšem je důležité, aby ti dva byli v kontaktu po tu dobu odloučení, aby věděli co se děje u jejich poloviček, aby s nimi sdíleli radosti i smutky. Je to těžké, o tom není sporu, ale lze to překonat. O to víc si pak člověk uvědomí, že to s tím dotyčným fakt stojí za to.

    OdpovědětSmazat

Všem děkuji za milé a podnětné komentáře, moc si jich vážím a dělají mi radost! :)