O mně

neděle 5. ledna 2020

Mé ohlédnutí za rokem 2019

Tak jako každý rok i letos jsem se těšila, až si napíšu tenhle článek. Až si v klidu sednu, udělám si svařák, vezmu si teplé ponožky a pěkně za jazzové hudby se proberu celým tím minulým rokem. Zavzpomínám, usměju se, za něco se pochválím, z něčeho si vezmu poučení a možná si i dám nějaké to novoroční předsevzetí... Tak uvidíme :)



Leden
Začátek ledna, kromě toho, že ještě vyspávám silvestrovskou kocovinu, dostal už předloni úplně nový rozměr. Slavíme totiž s Lukášem výročí, takže právě 5. ledna jsme si užili super randící den, kdy jsme šli do kina, zašli jsme si na véču a dali jsme si dárečky. No a zbytek měsíce se pochopitelně roztočil do kolotoče práce, tiskovek, schůzek, článků a zase další práce... Naštěstí jsem si to mohla celý zpříjemnit aspoň novoročním agenturním večírkem, nějakýma těma burgříkama, divadlem, tiskovkou v Créme de la Créme nebo příjemnou akcí od L'Oreal.



Únor
A přesně z toho důvodu jsem už na začátku února mlela z posledního, To celkem brzy, že? :D Což mi ovšem nezabránilo ještě dodělávat resty z ledna, stihnout tiskovku Maybelline, přípravu na velký tendr v práci, zaskotačit si ve Strakonicích na Pivovarském plese, druhý den ještě zvládnout hory a 11. února boží koncert Good Charlotte. Naprosto vyčerpaná jsem ještě následující den stihla odškolit Instagram a předat několik mouder jedné nejmenované redakci, načež jsem ulehla s rýmičkou a se ztrátou hlasu. Tím pro mě únor skončil a začaly neskutečné peripetie s následným zánětem dutin.



Březen
První půlku března jsem trávila na střídačku v posteli a u doktorů. Bylo to fakt šílený, marodila jsem už 6 týdnů, sezobala troje antibiotika a pořád jsem nebyl zdravá. Nakonec jsem to hecla a vyrazila jsem s Lukášem na koncert a pak do rakouských Alp, kde mi vším tím, jak to tam zařídil, splnil můj letitý sen - ject na prkně z kopce, slunce v zádech a koukat přitom na jezera. A bydleli jsme v chatě, kde jsme přímo z postele koukali na další jezero, hory a západ slunce. Byla to pecka! Poslední březnový týden jsem pořád tak nějak polehávala, ale na poslední víkend jsme vyrazili zakončit sezónu do Špindlu, což byl další můj sen a opět jsem si to neskutečně užila.




Duben
Byť pořád slabá jako moucha, konečně jsem se mohla naplno vrhnout zase do všech sých aktivit, který mi už strašně chyběly. Takže už to zase jelo, tiskovky - třeba skvělou párty v Pragovce, kterou pořádal L'Oreal ku příležitosti uvedení nové řady vlasové péče, projekty, práce, sem tam sklénka s kamarády... A na Velikonoce jsme vyrazili s Lukášem do Berlína. Tohle město miluju, a tak jsem si dala za cíl, aby si ho zamiloval i on. Myslím, že se mi to povedlo :) Zamilovaná jsem byla asi i já, když jsem na konci měsíce dělala dýňovou polívku, myslela na kdovíco a fakt debilně se řízla do ruky a přeřízla jsem si nerv... Tak jsme jeli na šití. A posledního dubna jsme jako vždy jeli slavit Májku s naší letitou partou.




Květen 
Hned na začátek května jsme na pár dní vyrazili s Lukášem do Mnichova, on spíš pracovně, já na poznávačku. Nikdy předtím jsem tam nebyla, a tak jsem si chtěla město pěkně projít a užít. To se povedlo, byť pořád s bolavou a zavázanou rukou. Po návratu jsme sledovali hokej, myslím, že nám opět neunikl ani jeden zápas. Jen jsme si v půlce měsíce odskočili na víkend na Moravu, kde jsme měli velký úkol - seznámit naše rodiče. To, myslím, klaplo úplně v pohodě, takže se všem dost ulevilo :D



Červen 
Tak, můj nejoblíbenější měsíc je tady! Hned první víkend se nesl ve znamení oslav Lukášových narozenin, které trvaly snad tři dny. Další víkend jsme si užili Žižkovské pivobraní, následný víkend ještě pivní festival na Náplavce. Mezitím jsme navštívili skvělou restauraci Avenue, kterou vřele doporučuju, lepší večeři jsem ani nikdy nikde neměla. 18. jsem byla na koncertě SUM41, pěkně na openairu, což byla paráda. No a pak už jsem jen slavila svoje 30. narozeniny. A tahle oslava teprve nebrala konce! :D Potřebovala jsem si přiťuknout snad s každým, koho znám. V práci jsem dostala růžový dort a šáňo, doma se mi hromadily růžové kytice a rodiče mi připravili parádní růžovou garden party. Následně jsme oslavovali ještě s Lukášem, což bylo taky perfektní. Ovšem, a to nemyslím vůbec nijak špatně, ten nejlepší dárek jsem si vlastně dala sama... Mezi těma všema oslavama jsem stihla projít dvěma koly pohovorů a dostala jsem práci svých snů - Šéfredaktorka v televizi Óčko. Takže ještě na konci června jsem dala po 4 letech výpověď v agošce.





Červenec
Na začátku měsíce jsem si potřebovala trošku odpočinout, takže volné červencové dny se hodily. Úplně obyčejně jsem je proležela doma u bazénu :D Pak ale hned nastal docela hell, protože jsem v práci chtěla všechno dokončit a předat jak nejlíp jsem jen mohla. Víkendy jsem pak potřebovala vždycky trochu vypnout, takže jeden jsme byli s Lukášem v Polsku na wellness a za přírodou, jeden jsem ještě slavila narozeniny a další jsem jela na poslední teambuilding se starou prací - na vodu. A během rpacovních dní jsem jen lítala od klienta ke klientovi a makala jako šroubek a taky se už tak nějak psychicky loučila. Všechno to bylo krásný a dojemný a veselý a smutný zároveň.



Srpen 
Čím víc jsem měla práce a svých projektů, které se překvapivě přes léto nakupily, tím víc jsem potřebovala zaměstnat hlavu i jinak. Takže jsem o víkendech se courala po Náplavce, chodila po večerech na drinky, ráno na snídaně, a byť bylo stejně dost věcí nakonec pracovních, udělala jsem si to aspoň hezký :)  V půlce měsíce jsme vyrazili na kamarádovu svatbu, já hned z ní na svůj první teambulding s Óčkem a pak na celkem zaslouženou dovolenou za vínečkem do Rakouska a na Moravu, což jsme si s Lukášem parádně užili. Poslední červencový den jsme zakončili ještě jednou dodatečnou oslavou ve Stromovce na pikniku s partou a mě bylo fakt skvěle. Nicméně pořád mě trápila ruka, která se špatně zahojila, takže jsem věděla, že to budu muset začít zase řešit.




Září 
První den v nový práci byl super, byť to byl samozřejmě hell, který se se mnou vezl celý měsíc. Ale nakonec jsem sama byla překvapená, jak rychle jsem se zajela, jak snadno jsem si přišla na nový postupy a jak dobře se mi tam vlastně dělá. Což bylo jediný štěstí, protože hned na začátku září jsem nastoupila na koučovací kurz, kde se mi moje smýšlení obrátilo úplně naruby a hned první víkend jsem absolvovala dost náročnej, ale strašně nakopávací a motivační workshop. Další víkend už byla na programu Morava a burčákobraní, což si s Lukášem nesmíme nechat ujít. Mezi všemi novými věcmi v Óčku, svými klienty, tiskvokami a svou vlastní agendou jsem si naštěstí vždycky našla čas ještě na nějaký to randíčko nebo relax, za což jsem fakt ráda, že jsem se konečně tenhle rok naučila. No, a na konci měsíce mě čekala po několika konzultacích v nemocnici operace ruky :/



Říjen 
Na začátku října jsem byla na parádním workshopu s Yves Rocher, což jsemsi dost užila i se stehama v ruce. Po vyndání stehů jsem pak zjistila, že se operace nepovedla a že nerv spravit nejde a ruka mě bolí pořád stejně. Pecka. Nicméně nebyl čas na fňukání, práce se sama neudělala, klienti mě úkolovali, koučování si vyžadovalo svou časovou i psychickou investici, články a focení nešlo posouvat a nechtěla jsem odbývat ani kamarády, bývalý kolegy, nový kolegy, koncerty a všechno, co postupně přicházelo. Bylo toho hodně a vlastně ani nevím, jak ten měsíc utekl, ale najednou byl pryč. Ale jeden pěkněj víkend s rodinou v Praze jsme si přeci jen stihli užít :)



Listopad
Hned první víkend jsme s Lukášem vyrazili trochu vydechnout do Lužických hor, následně jsem byla na konferenci Dream Big, na pár koncertech, eventech, kinech, divadlech, večeřích a drincích. A taky jsme si užívali krásný arevný podzim. Navíc jsem teda stále jela ve svém koučovacím moodu. Všechno to mimochodem dost souviselo s prací, ale všechno jsem si to parádně užila. Nakonec jsem ještě byla na povedeném Mafra vánočním večírku a pak už zase bylo na programu řešit ruku... Bude totiž potřeba další operace...



Prosinec
Prosincový kolotoč se roztočil hned 3. a zastavil se až v lednu :D Všechno ale začalo nádherným vánočním večírkem od Yves Rocher, který byl neskutečně fajn a milý. Následoval jazzový koncert, který jsem si teda sakra užila. Pak jsem vyrazila za kámoškou na předvánoční Brno, což jsem si užila zrovna tak. No, a pak to jelo ve velkým stylu - kámoši slavili narozeniny, loučení s kamarádkou, která odjela do Švýcarska, vánoční večírek Óčko, pečení cukroví, vánoční výlet do Drážďan, vánoční večeře s kámošema, vánoční snídaně s klientama, vánoční předávání dárků s Lukášem... A najednou byl Štědrý den :D Ten jsem trávila s rodinou jako vždy a jako vždy byl perfektní. Potom jsme na 4 dny odjeli s Lukášem na wellness na Slovensko a celý rok jsme zakončili na krásným a milým Silvestru a mojí starou dobrou partou z intru.



Co si z toho všeho beru? V porovnání s lety předešlými už vím, že jsem se naučila mnohem víc odpočívat, o něco míň myslet na práci a myslet taky trochu víc na sebe. A to je vlastně i moje předsevzetí do tohoto roku. A věřte, že to vůbec není sobecký.
Pokud totiž já budu v klidu, v pohodě, nebudu mít hlavu zaflákanou kravinama a nebude mě svírat stres, budu mnohem přínosnější a příjemnější i pro svoje okolí. A tak bych si přála vždy být tam, kde být chci, být tam s tím, s kým tam být chci a dělat to, co dělat chci. A to vlastně přeju i vám všem!
Tak! <3





Žádné komentáře:

Okomentovat

Všem děkuji za milé a podnětné komentáře, moc si jich vážím a dělají mi radost! :)